Chcete dostávat informace o novém díle do zpráv? Přidejte si náš profil CARROUSEL POVÍDKA a dostávejte info hned, když se objeví nový díl... x))

https://www.facebook.com/profile.php?id=100003578337012

Duben 2013

Carrousel 37. díl

1. dubna 2013 v 15:25 Carrousel
Autor: Amy

37. díl


"Ty se zbláznil ne? Nejen že si nemůžeme dovolit vztah s holkou, ale s klukem už vůbec ne." Šílel.
"A to jako proč?"
"Není to dobrý pro kapelu," kývl vážně. "Nikdy si nepoznal, proč mají úspěšný kapely tolik fanoušků? Nemají závazky, vole."
"Jenže my nejsme žádná velká známá kapela, prober se." Poklepal si na hlavu Chris, myslel si o něm, že se zbláznil.
"Něco na tom pravdy bude, brácho," zadíval se na něj Gabriel.
"Jsi na jeho straně?"
"Nejsem na ničí straně, jen v tomhle má pravdu. Sice nejsme žádná velká známá kapela, ale mohli bychom být. Ty bys snad nechtěl?" zašeptal.
"Ne na úkor soukromí," napil se černovlasý chlapec. Rozhovor ho unavoval.
"Myslel jsem, že když jsme do toho spolu šli, věděl si co a jak."
"Gabrieli, podívej se, jak mluvíš. Nebyl si i ty ten co chtěl dělat hudbu pro lidi a ne pro peníze?"
Gabriel na chvíli ztichl. Věděl, že tohle opravdu říkal. Nechtěl být slavný, chtěl dělat muziku, protože jí miloval a také jí chtěl dělat pro lidi, kterým se daná hudba bude líbit.
"Pokud se budeš ohlížet na kapely, jako jsou Tokio Hotel, který roky s nikým nechodili, protože nechtěli ztratit fanynky, který je milovali jen pro vzhled. Tak v tomhle s tebou nejedu."
"O tomhle by se taky trochu dalo hádat," namítl Eda. "Ne každý je miloval jen pro vzhled…"
"Edo teď ne," zadíval se na něj přísně jeho milenec.
"Takže co chceš? Říct fanouškům 'Čau lidi, jmenuju se Chris, sem bubeník a mám kluka' to chceš? Myslím si, že i kdyby milovali naší hudbu, nedivil bych se, kdyby nás přestali poslouchat jen proto, že si gay. Některý lidi to nesnášej tak dobře, jak já." Mumlal Gabriel.
"Edo, jdeme," chytil ho za ruku a táhl ven z klubu.
"Jen utíkej," křikl za ním bratr.
"Je to moje vina, že na tebe jsou naštvaní," šeptl smutně.
"Edo, nedávej si vše za vinu. To já jsem to řekl a to já s tebou chci být." Pevně ho objal kolem pasu, vycítil, jak se Eda chvěje. Venku bylo pár stupňů pod nulou, vítr nepříjemně foukal. Cuchal jim vlasy.
"Víš, co bych si teď přál?" zašeptal zasněně Eda.
"Povídej,"
"Být v pokoji, kde je krb, ležet na chlupatém koberci, úplně nahý vedle tebe," šeptal. "Možná popíjet nějaké šampaňské, jíst jahody se šlehačkou…"
"Edo, moc koukáš na romantické filmy, tohle po mě nechtěj," zasmál se Chris, zavrtěl nevěřícně hlavou.
"Je to můj sen," zamumlal naštvaně a ruce schoval víc do kapes.
"Můj sen bylo mít kapelu."
"Říkal si, že to není moje vina, že sou naštvaní tak to nevytahuj," křikl.
"Edo?!"
"Promiň, ale já chci ke krbu,"
"A co mám asi tak dělat? Pokud sis nevšiml, tak v našem, skoro zříceném baráku krb nemáme."
Eda se zastavil a zadíval na svého společníka. Nedošlo mu to. Byl zaslepen svou představou ideálně stráveného večera, že si neuvědom, že není možnost kde. Ani u něj v maringotce, ani u Chrise doma, krby neměli.
"Chceš jít k nám? Mohl bych najít na počítači nějakou animaci nebo video ohně, pokud ti to pomůže," mrkl.
"Blbče," zasmál se, ale nakonec kýl. Pomalu se rozešli ke Chrisovi domů.
"Přemýšlel jsem o té Silvestrovské párty," nadhodil Eda po chvíli.
Chlapec na něj obrátil pohled, neřekl však nic.
"Nevím, jestli tam půjdu, přemýšlel jsem, že… mohli bychom být spolu."
"Proč tam nechceš jít?" zajímal se.
"Sam,"
"Ten tam nebude, dál?" věděl, co chtěl jeho přítel říct, ale chtěl to slyšet od něj.
"Andy," zašeptal tiše se sklopenou hlavou. "Já vím, že se mu nemůžeme vyhýbat, ale ještě jsem pořád nevymyslel jak mu to říct. Chrisi je na vozejčku a já ho nechal. Cítím se provinile." Sedl si na zasněženou lavičku.
"Nastydneš," natáhl k němu bubeník ruku.
"Chrisi je to vážný, co budeme dělat?" zvedl k němu oči, bylo mu jedno, že může nastydnout.
"Možná," sedl si nakonec vedle něj, "možná bychom s Andreasem mohli promluvit společně. Vysvětlit mu to a možná bychom mu mohli i nějak pomoct."
"Jak? Máš nějaký plán?" vyjíkl nadšeně chlapec. Doufal, že jeho milence něco napadne.
"Dáme ho dohromady s tím Timem,"
"Ne, zbláznil ses?" křikl, "a vůbec, je to Tom, ne Tim." Zvedl se a založil ruce v bok. "Myslel jsem, že vymyslíš něco smysluplnějšího. Ne nápad co by zvládlo i malý dítě."
"Ale Edo, je to nejlepší řešení, kdyby se zamiloval do někoho jiného."
"Ne Tom ne!" stál si za svým. Zkřehlými prsty přejel po svých bocích, byla mu opravdu zima. "Měli bychom jít." Poznamenal a rozešel se, aniž by na Chrise počkal. Cítil se zvláštně, nechtěl vymýšlet žádný další plán a už vůbec ne si znovu zahrávat s něčími city.
Tiše vydechoval studenou páru z úst. Zkoumal, jak dlouho trvá, než se pára ztratí.
"Edo," křikl znovu Chris. Jeho společník nevědomky přidal do kroku a vzdaloval se čím dál víc. "Mohl bys na mě počkat?" zakřičel, nemohl jít rychleji, jeho boty nebyli příliš teplé. Cítil jak má zmrzlé prsty a každý krok jej bolel.
"Promiň," zamumlal si spíš pro sebe, neotočil se.
Netrvalo dlouho a oba šli vedle sebe, mlčeli.
Jediný zvuk, který rušil ticho kolem nich, byl praskající sníh pod jejich nohama.