Chcete dostávat informace o novém díle do zpráv? Přidejte si náš profil CARROUSEL POVÍDKA a dostávejte info hned, když se objeví nový díl... x))

https://www.facebook.com/profile.php?id=100003578337012

Březen 2013

Carrousel 36. díl

31. března 2013 v 18:02 Carrousel
Autor: Amy
Info o nové postavě Thomasovi naleznete zde >> http://carrousel.blog.cz/1303/tom

36. díl

Když se konečně dostali dovnitř klubu. Bylo narváno.
"Wow je to tu tak cool,"prohlásil nadšeně Tom a vytáhl svůj IPhone. Hned si musel udělat fotku.
"A ty jsi sem přišel sám?" zajímal se Eda. Zdálo se mu divné, že tak mladý kluk jde na koncert sám.
"Původně jsem měl jít s kamarádkou, ale nakonec nemohla. "Seznámím tě s ní."
"Ok," kývl pouze. Očima přejížděl po klubu. Snažil se zachytit někoho známého s party, nebo kapely.
"Přemýšlel si někdy, že bys také založil kapelu? Já ano. Je to můj sen, ale zatím jsem na to nenašel lidi." Zasmál se a udělal další fotografii.
"Nebavilo by mě to." Zamumlal chlapec.
"Co by tě na tom nebavilo? Nemáš rád hudbu? A hlavně, tolik cestovat. Vidět tolik měst."
"Jezdím s poutí." Oznámil. "Pořád jsme v novém a novém městě. Je to unavující." Zadíval se na něj.
"Wow, hustý." Žasl Thomas.
"Za chvíli začínáme." Oznámil Gabriel. Poupravil si své vlasy.
"Ahoj Berlíne," vběhl na podium a zasmál se. "Jsme nesmírně rádi, že vám tu dnes můžeme zahrát. Takže děkujeme K17 der Club za tuto příležitost. Užijte si koncert.
"Wohou," zajásal Tom a s prvním zazněním kytary se rozječel.
Na Edu působil jako hysterický fanoušek.
"Notak, užívej si to," zaječel a skákal.
Eda se rozhlédl, všiml si pogujících lidí, lidí co pouze kývali hlavami do rytmu hudby a lidí, co pouze postávali a vypadali, že se každou chvíli unudí k smrti.
Když si uvědomil, že i on vypadá, že se nudí. Začal mírně pohybovat hlavou.
Usmál se, když si všiml Chrise za bubny.
"Líbí se ti?" zakřičel Tom.
"Co?" zadíval se na svého společníka.
"Líbí se ti ten bubeník? To je Christopher. Brácha toho zpěváka. Gabriela." Zasmál se.
"Jo já vím,"pousmál se.
"Takže tu kapelu znáš, super!" objal Edu kolem ramen, poskakoval.
Když koncert skončil, klub se poměrně vyprázdnil. Zůstalo tu pouze několik fanynek, které chtěli podpisy, partiček, které chtěli pít a Eda s Tomem.
"Pojď si také pro podpis," žadonil Tom. Nechtělo se mu tam jít samotnému.
"Musíme?"
"Jo," oznámil, chytil chlapce za ruku a táhl ho do houfu fanoušků. "Já, já chci taky autogram a fotku," křičel a tlačil se ke skupině.
"Ahoj Edo, nečekal sem tě tu," pozdvihl obočí Gabriel. "Chceš taky autogram," zasmál se.
"Ani ne," ušklíbl se chlapec.
"Edo? Vy se znáte?" vyvalil oči Tom. "Proč si mi to neřekl?" vytáhl sešit a podal to Gabrielovi pro autogram.
"Neptal ses, jestli znám členy." Usmál se.
"Ahoj," přistoupil k němu Chris. "Máš nového kluka?" musel si rýpnout.
"Vtipný," zamručel. "Přišel jsem si promluvit."
"Dej mi ještě chvilku, podepíšu se, vyfotím a pak sem jen tvůj. Dobře?"
Chlapec kývl a vyfotil Toma s celou skupinou. Poté se protáhl z davu fanynek ven.
"Proč si mi neřekl, že je znáš osobně. Edo," chlapec mu byl hned v patách. "To je úžasné, úplně nejlepší."
"Když to říkáš," vydechl. Netušil jak a co Chrisovi vlastně řekne.
"Jak dlouho je znáš? Myslíš, že tu bude nějaká after párty? Já osobně doufám, že jo. Bylo by to úžasné. Pít s tak super kapelou." Zasnil se.
"Jo určitě bude, představím tě Gabrielovi a můžeš s nimi pít klidně celou noc," mrkl.
"Budeš ten nejbožejší kamarád," zavýskal a pevně Edu objal.
"Tak jsme tu," pousmál se Chris a ostatní šli hned za ním.
"Tohle je Tom," kývl na blonďáka s nadějí, že se ho ujme.
" Jsi Edův kamarád?" usmál se Gabriel.
"Tak pojď," chytil Edu černovlasý chlapec a odvedl ho stranou. "Omlouvám se, úplně jsem na ten koncert zapomněl. O čem si semnou chtěl mluvit?"
"Byla to chyba," vydechl. "Rozcházet se s vámi oběma. Akorát bychom se trápili všichni. Chci tebe Chrisi. Vím, že to Andymu ublíží, ale nechci být bez tebe a máma říkala, že bys mohl jet s námi, nebo bychom se mohli navštěvovat a…"
"Počkej," přerušil ho. "Chceš mě?" usmál se.
"Ano," kývl Eda "chci."
"Miluju tě," zašeptal tiše a objal svého milence.
"I já tebe," vydechl spokojeně chlapec s vínovými vlasy. Byl opět šťastný.
"Chceš být tady, nebo jít ke mně?" usmál se.
"Nebylo by vhodné teď odcházet a nechat tu Toma samotného."
"Kdo to vůbec je, nikdy si o něm nemluvil." Poznamenal.
"Seznámili jsme se dnes před vchodem do klubu. Je tak strašně upovídaný, ale jinak je v pohodě. Myslím, že bychom mohli být přáteli." Olízl si nervózně rty.
"Edo, doufám, že nemáš v plánu nějakou další z tvých akcí."
"Další z mých akcí?" pozdvihl nechápavě obočí.
"Začít se s ním stýkat z nějakého důvodu." Naklonil hlavu.
"Chrisi, to co jsem udělal, byla chyba a vím to. A už to nikdy neudělám. Chci prostě jen nějakého kamaráda." Zamručel trochu naštvaně. Nelíbilo se mu, co si muzikant myslí.
"Dělám si srandu," mrkl, objal ho kolem ramen a vedl za ostatními.

"Edo, to je úžasné. Děkuju, za to že jsi a já se s tebou seznámil a teď znám i kapelu." Jásal Tom.
"Co řešíte," usmál se Chris, vzal si pivo, které leželo před ním.
"Hej, to je moje," zasmál se jeho bratr.
"Objednej si další," vyplázl na něj jazyk a znovu se napil.
"Řešili jsme hudbu, věděl si, že Tom má také rád Sex pistols?" Usmál se Gabriel. Byl rád, vždy když našel člověka se stejným hudebním vkusem.
"Co posloucháš ty, Edo?" obrátil se na něj Thomas se sklenicí džusu.
"Taky máš rád džusy?" usmál se. "A poslouchám nejčastěji All Time Low a Tokio Hotel."
"Tokio Hotel? To je fajn skupina, líbí se mi ta písnička Schrei. Ale už je stará." Napil se.
"Mají spoustu nových a super písniček, někdy bys mohl přijít k nám a můžeš si je poslechnout. Mám všechny CD." Pyšně se usmál Eda.
"To by bylo super. Přijdu rád."
"Panebože, zaslechl sem právě jméno Tokio Hotel?" zděsil se chlapec, který právě přišel s dalším pivem. Byl to kytarista skupiny.
"Problém?" zadíval se na něj Eda.
"Jo, nemám je rád, jsou to…"
"Jsou to co?" pozdvihl obočí Chris. Věděl, co jeho kamarád chtěl říct, věděl, že nemá rád gaye a ani si nevzpomínal, jestli vůbec o sobě a Edovi řekl v kapele. "Je jedno s kym chodí ne? Já jsem taky s klukem." Oznámil.
"Cože?" vyjekl kytarista.
"Chodím s Edou." Usmál se a políbil chlapce do vlasů.

Tom

31. března 2013 v 13:43 Postavy z povídky

Tom:

Jméno: Thomas
Příjmení: Kaufman
Datum narození: 25.3.1994
Věk: 17
Znamení: Beran
Sourozenci: Žádní
Oblíbená barva: Šedá
Oblíbené pití: Pomerančový džus, vše ve Starbucks
Oblíbená hudba: The Red Jumpsuit Apparatus
Oblíbený film: Hudební filmy
Momentálně oblíbený song: The Red Jumpsuit Apparatus - False Pretense
Co miluje: Své matky, dobrou společnost, hudbu
Nemá rád: Pavouky a ostatní hmyz
Šťastná čísla: 5, 25, 65, 325
Šťastný den: čtvrtek
Charakteristika postavy:
Je znamením nového začátku. Má prostou, málo komplikovanou povahu. Má pevnou vůli, je ctižádostiví a touží po nezávislosti. Věří ve vlastní schopnosti a usiluje o co nejrychlejší dosažení cíle, který si stanovil. Nebojí se žádných překážek a nedá se odradit neúspěchem. Nadšeně se chopí práce i příležitosti, neuvažuje dlouho, zda mu stačí síly a schopnosti k vyřešení úkolu. Snadno a rychle chápe a má dobrý postřeh. Někdy může být sobecký, neklidný, náladový a podrážděný. Potíže mu dělá dodržování rozumné míry a snadno proto překračují meze.

Carrousel 35. díl

30. března 2013 v 16:18 Carrousel
Autor: Amy
PS: Omluva za další pauzu nestačí.
Proto se teď těšte na povídku každý den x)

35. díl

"Ano?" zašeptal černovlasý chlapec. Nemohl uvěřit.
"Ahoj, nebudím tě? Vím, že už je pozdě, ale nemohli bychom se sejít?"
"Ok, znám jednu malou hospodu v zapadlé části města. Dostaneš se tam?" zívl chlapec.
"Zní to jako bys mě v té zapadlé části chtěl zabít."
"Myslíš, si že bych zabil někoho, koho miluju?"
"Dobře kde to je?"
Chris nadiktoval adresu a líně vstal z postele. Netušil, proč se s ním chce Eda sejít, bál se okamžiku, kdy ho opět uvidí.
"Kam si myslíš, že jdeš?" pozdvihl obočí Gabriel.
"Co je ti do toho?" zamručel a oblékl si bundu.
"Za hodinu máme koncert, je mi do toho hodně." Vstal od stolu.
"Co?" prudce se na něj podíval. Úplně zapomněl na jejich dnešní domluvené vystoupení v klubu K17.
"Zapomněl si?"
"Ne, ne, jasně že ne. Jen jdu před dům na cigaretu." Pozdvihl ramena jakoby nic a zmizel za dveřmi. Dole si nervózně zapálil a vytáhl mobil. "Notak, zvedni to." Šeptal si tiše.
"Prosím? Eda u telefonu," tiše se zasmál chlapec na druhém konci.
"Edo, změna plánu. Úplně mi vypadlo, že máme koncert. Nemohl bys přijít do klubu K17?"
"A… to je kde?"
"Pettenkoferstraße 17a, je to…" zadíval se na své hodinky, "za hodinu… od osmi. Přijď prosím, musím běžet." Položil to, típl cigaretu a odběhl se připravit.
Eda z toho nebyl zrovna nadšený. Myslel, že si s Chrisem promluví v klidu. O samotě. Ne že se o něj bude dělit s ostatními členy kapely a s fanynkami.
Oblékl si bílé triko, černý svetřík, černé kalhoty a jako doplněk šátek, který dostal od Chrise.
Chtěl se mu líbit.
Netrvalo dlouho a on stál před vstupem do klubu. Fronta byla velká. Klub měl velkou kapacitu a na koncert přišlo dost lidí.
Nervózně podupával nohou. Necítil se ve své kůži.
"Vidělas jejich stránky? Na té nové fotce to Chrisovi tak sluší." Mumlala zamilovaně jedna slečna.
"Víc se mi líbí Gabriel." Zasmála se jiná holka.
Eda ani netušil, že má Chrisova kapela své stránky. Nenapadlo ho nikdy se podívat.
"Támhle jdou" křikl někdo a pár fanynek se hnalo k autu.
Nebyla to moc slavná kapela, ale svou základnu fanynek, která se denně rozrůstala, měla.
"Podepíšeš se mi?" "Jsem vaše největší fanynka." "Fotku prosím."
Překřikovali se jedna přes druhou.
"Bláznivý holky." Zasmál se kluk stojící vedle Edy. "Jsem Tom, jak se jmenuješ ty?" podal mu ruku.
"Eda," šeptl stručně.
"Máme stejně dlouhé jméno," zasmál se.
"Vlastně jsem Eduard." Oznámil.
"A já Thomas. Což to tvé je na E-D-U-A-R-D." začal počítat písmenka na prstech. "Na šest písmen. A já jsem Thomas. Moje je taky na šest. Máme toho tolik společného." Usmál se mile. "posloucháš tuhle skupinu?"
"Mhh, ani ne. Jdu sem kvůli kamarádovi." Nevinně se usmál.
"Já je poslouchám už několik dní. Tohle je můj první koncert téhle kapely. Vážně se mi líbí písnička 'Voice in my head'. Je to oblíbená Gabriela. To je fronton."
"Super," usmál se. Neměl moc náladu na povídání s někým, koho nezná.
"Ty toho moc nenamluvíš, co? To ale nevadí. Tak kde máš toho kamaráda?" Rozhlédl se.
Eda nechtěl hned říct, že člen kapely je ten o kom mluvil. "Ještě nedorazil."
"Tak ti zatím budu dělat společnost," usmál se Tom a Eda litoval, že neřekl něco jiného.
Je támhle, měj se. Prý se sejdeme za rohem. Prý jdeme do jiného klubu. Tolik odpovědí s emu honilo hlavou a on si vybral tu nejhorší, jakou mohl.
"Pověz mi něco o sobě? Ale pokud tě nenapadá nic, co by mě zajímalo. Tak začnu, abys měl inspiraci. Jmenuju se Tom, je mi 17 let. Chodím na učiliště zaměřené na kadeřnictví. Jednou budu mít svůj vlastní salon. Ještě jsem nevymyslel název, ale bude to něco nejvíc cool.
Možná bych tě mohl ostříhat, kdybys chtěl. Potřebuju to na někom cvičit, ale neboj, neostříhal bych tě moc." Zasmál se a pokrčoval. "Sem jedináček, ale vždycky sem si přál staršího bráchu. Často si představuju, jak by asi můj život vypadal, kdybychom byli v naší rodině dva kluci…"
"Nemáš tátu?" zadíval se na něj Eda. Netušil jak se mohl na něco takového zeptat. Nebylo to vhodné. "P…promiň, nevím, co to do mě vjelo."
"To je v pořádku. Nemám tátu. Popravdě neznám ho. Mám dvě mamky. Chtěli dítě a tak zašly do spermobanky a teď jsem tu."
Eda se na něj zamyšleně zadíval. Tohle by ho ve snu nenapadlo. Ještě nikdy nepotkal někoho, kdo by měl oba rodiče stejného pohlaví. Smířil se s tím, že nikdy rodinu mít nebude. Ale pokud mohou mít dvě ženy, co jsou spolu dítě. Možná by mohl mít i on někdy v životě rodinu.
"Já vím, zní to divně, ale už jsem si zvykl." Uculil se Tom.
"Ne, nezní to divně já jen. Jsem gay a… nikdy jsem nepřemýšlel, že mohou mít lidi stejného pohlaví děti. Není to trestné?"
"Proč by bylo?" pozdvihl obočí. "Je každého volba jestli chce dítě nebo ne."
"A… jde to i u mužů?" zajímal se chlapec s vínovými vlasy.
"U těch je to horší. Nemůžou si dojít na umělé oplodnění, tudíž musí sehnat náhradní matku, která by jim dítě odnosila. Nebo zvážit adopci. Ale to trvá strašně dlouho, a není jistota, že dítě svěří do péče dvou chlapů."
"Jak to, že o tom víš tolik?"
"Mluvil jsem o tom s mamkami. Popravdě, já jsem také gay." Usmál se. "Máš přítele?"
"No já, asi jo. Nebo měl jsem. Dva."
"Wow, rebel."
"Nejsem rebel. Pouze jsem se dostal do špatné situace." Těžce vydechl.
"Pořád toho tvého kamaráda nevidím. Možná bychom mohli jít na koncert spolu. Co na to říkáš?" naklonil hlavu mírně na stranu. Tvářil se sladce.
"Ok, proč ne," kývl nakonec Eda.