Chcete dostávat informace o novém díle do zpráv? Přidejte si náš profil CARROUSEL POVÍDKA a dostávejte info hned, když se objeví nový díl... x))

https://www.facebook.com/profile.php?id=100003578337012

Carrousel 23. díl - Eda a Andreas

24. prosince 2011 v 23:58 |  Carrousel

Eduard Kissinger



Andreas Campbell

24.12.2011
Oba chlapci se probudili až k obědu. Tedy vlastně je musela probudit Andreasova matka, protože by bývali spali ještě déle.
"Kluci, vstávejte, to snad chcete prospat celý Štědrý den?" Zeptala se něžně a rozhrnula závěsy v pokoji. Venku hustě sněžilo.
"Mami, ještě chvilku, proč nás budíš tak brzo?" zamumlal zpod peřiny blonďák a lehce se protáhl.
"Já ti dám brzo. Víte kolik je? Je půl dvanácté, takže bych byla ráda, kdybyste se oba dva odebrali k obědu, když už jste zaspali snídani."
"Pane bože, nééé, další jídlo, to mě zabije. Já jsem najednej ještě od včerejška," zaprotestoval Eda, který si vzápětí sedl na posteli a začal se protahovat.
"Jen neříkej, určitě jste oba hladoví, tak šup, za deset minut vás čekám v kuchyni."
Když matka odešla, Andreas objal svého přítele: "ještě chvilku lež, ona nás neukousne, kdy přijdeme trochu později."
"Miláčku, já bych rád ležel, ale musím se trochu zvednout, protože mi ležíš na ruce a mám takový pocit, že už jí mám totálně modrou a že mi za chvilku upadne," zasmál se chlapec s vínovými vlasy a vstal z postele.
"Když mě se dneska vůbec nechce z postele," zakňučel blonďák a přetáhl si peřinu přes hlavu.
"Ale no tak, Andy, dneska jsou přece Vánoce, přece bys je nechtěl prospat? Budeme koukat na pohádky, povídat si a možná když budeš hodný, tak dostaneš i pusu," usmál se jeho společník sladce.
"Jenom možná dostanu pusu? Tak to nevylezu z té postele už jenom z hecu!"
"Ale ale," zasmál se Eda. "Mám říct tvému tátovi, aby ti pomohl do koupelny a potom do kuchyně?"
"Když budeš tak hodný…"
---
"Tak co, kluci, jak se těšíte na dárky?" zeptala se chlapců Andyho mamka, ale zbytečně, protože ji ani jeden nevnímal. Oba seděli v obývacím pokoji, přikrytí dvěma dekami, s tácem vánočního cukroví na kolenou a oba pozorně sledovali pohádku v televizi.
"Myslíš, že ten princ zabije toho draka?" zeptal se se zájmem blonďatý chlapec.
"Když je to pohádka, tak si myslím, že na 99,9% jo," přikyvoval hlavou Eda.
"No jen nepovídej, aby nás to potom nepřekvapilo a ten drak třeba tomu princi neukousnul hlavu, vzal si za manželku princeznu … Ale doufám, že by neměli potomky."
Když si Eda uvědomil, co jeho přítel právě řekl, začal se smát na celé kolo. "Pane bože, jak tě tohle zase napadlo? To je pohádka a né film pro dospělé."
"Tak to je škoda, tím pádem na to nekoukám," prohlásil blonďák a založil ruce na prsou.
Eda si ho vyzývavě prohlédl: "snad nejsi nadrženej?" zašeptal svému příteli do ucha.
"Tak to jsi uhodl, že jsem, jenže moje máma je v takovém zápalu práce, že bychom ani v mém pokoji dneska neměli klid, budeme oba dva muset vydržet, než všichni usnou."
"Mhm," zavrněl Eda. "Alespoň se budeme mít na co těšit."
Oba chlapci ještě chvíli sledovali televizi, ale potom se z kuchyně ozval ženský hlas: "všichni ke mně, budeme pouštět lodičky!"
"Pouštět co?" zeptal se chlapec s vínovými vlasy. Ještě nikdy tento výraz neslyšel a nikdy tuhle činnost doma nedělali.
"Pouštět lodičky? To je tak, že máš svíčku, která plave ve vodě, každý člen rodiny má svou svíčku. Mamka je všechny zapálí a nechá hořet, plout po vodě. Svíčky postupně zhasínají a ta, která vydrží nejdéle hořet, tak se říká, že tento člen rodiny zůstane nejdéle naživu." Vysvětloval svému příteli Andreas.
"Není to tak trochu morbidní? Co když moje svíčka zhasne jako první? To potom budu mít celý večer depresi, že umřu jako první, ty mě přežiješ a najdeš si nějakého nového kluka?" zasmál se Eda.
"To je taky pravda, nad tím jsem ještě neuvažoval, asi brzo začnu," poškrábal se blonďatý na hlavě.
---
"Prosím, prosím, ještě nezhasínej!" Eda podporoval svým křikem svoji svíčku. Dva svíčky na vodě už zhasly. Byly to ty, které patřily Andyho rodičům, a on soupeřil se svým přítelem.
"Prosím, já tě chci přežít, abych si našel nějakého nového kluka," smál se blonďák.
"Nějak to přeháníš, ne? Abych si na tebe nepočkal za rohem … anebo ti třeba tu svíčku nesfoukl," popichoval svého přítele Eda.
"To by sis zkusil jen jednou." Odvětil Andy, ale jakmile to dořekl, jeho svíčka opravdu zhasla. Ale nikdo za to nemohl, ani Eda, ani nikdo jiný ji nesfoukl, prostě zhasla sama. Eda vyskočil radostí: "Joo a budu žít nejdéle."
"Tohle je pěkně stupidní zvyk," namítl Andreas a založil si ruce na prsou.
"Mě se tohle začíná celkem líbit," radoval se tmavovlasý chlapec.
"Jo, ale až umřeš příště jako první, tak se ti to líbit zase přestane."
"No tak se nehádejte, kluci," vložila se do jejich rozhovoru matka. "Přece byste se nehádali kvůli takovéhle blbosti. Pojďte, nandám večeři, už je pět hodin."
A tak celá rodina i spolu s Edou zasedli ke štědrovečerní tabuli. Podával se tradiční kapr se salátem a Eda byl velmi šťastný, že tohle všechno může zažít po boku svého kamaráda a přítele.
---
"No tak honem, jsem celý natěšený na ty dárky," mnul si ruce Andy, když už všichni nejedení seděli v obývacím pokoji a koukali na vánoční stromeček a na jeho kouzelná světýlka, která na něm blikala.
"Tak tedy dobře, tak se do těch dárků pustíme," prohlásil otec a šáhl pro první dárek, který mu přišel pod ruku: "Andy, tohle je tvoje," řekl a podal svému synovi celkem nedbale zabalený balíček.
"Co to je za dárek? Já neměla takovýhle balicí papír, to je od tebe?" zeptala se matka s pohledem upřeným na svého manžela.
"Ne, taky jsem takovýhle papír neměl."
"Tohle je dárek ode mě," usmál se Eda a s radostí v očích sledoval, jak se jeho přítel snaží dostat přes všechnu tu izolepu ke svému dárku.
Když se do dárku přece jen dostal, tak se musel zasmát: "teda páni Edo, ten je krásnej," prohlásil a všem, kteří v pokoji seděli, ukázal plyšový bulíček ve tvaru berušky, která měla tak vyvalené oči, až to děsilo. "Děkuju moc, je krásný, na tom ode dneška budu spát."
"A máme tady další dárek, tentokrát pro Edu," otec zamával tmavovlasému chlapci malým dárkem před očima.
"P-pro mě?" zeptal se s údivem Eda. Netušil a ani nedoufal, že by mohl něco dostat. "Teda… páni…děkuju…" S radostí a zvědavostí dáreček ihned rozbalil. Na krabičce bylo věnování, která hlásalo nápis: "Od Andyho pro miláčka". Eda se nad tímto nápisem musel usmát a hned se podíval, co je uvnitř. Vydechl: "pane bože to je…to je nádhera…Andy… tohle si neměl…já… nepočítal jsem s tím, že bych mohl dostat tak krásný dárek….to je…dokonalé." Z krabičky vytáhl přívěsek s malým srdíčkem.
---

Když měli všichni dárky rozbalené, chlapci s údivem zjistili, že bude deset hodin, v rychlosti oblékli a vydali se společně směr město, kde se měli sejít se svými kamarády z jejich úžasné party.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ooli_3M Ooli_3M | 25. prosince 2011 v 20:36 | Reagovat

Všechny ty příběhy jsou úžasné - myslím jako úžasně napsané a tak ... Jak je vidět, každý pochází z úplně jiné rodiny- každá má své zvyky a asi proto si všichni kluci tak rozumí... :) Nááádheraaa :P :)

2 Kitsunee Kitsunee | 30. prosince 2011 v 16:17 | Reagovat

Ach, můj hlad po nových dílech byl ukojen :) Vážně moc povedený ^^

3 hanisek hanisek | 3. ledna 2012 v 19:13 | Reagovat

krásný, tak dlouho jsem čekala

4 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 28. ledna 2012 v 2:22 | Reagovat

Kdy bude další? :)

5 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 7. února 2012 v 13:58 | Reagovat

Jsem jediná kdo čeká na pokračování? :D

6 Kitsunee Kitsunee | 11. února 2012 v 17:38 | Reagovat

Ne ne, já čekám taky :D

7 TeRiNkA TeRiNkA | 15. února 2012 v 19:27 | Reagovat

Tohle je ta nejlepší povídka co jsem kdy četla... honem další díl prosíííííím XD

8 Berush Berush | 20. února 2012 v 19:01 | Reagovat

Chtělo by to další díly.. :PP

9 Miuky Miuky | E-mail | Web | 26. února 2012 v 13:09 | Reagovat

[8]: zdá se, že se nedočkáme. :/

10 carrousel carrousel | 26. února 2012 v 16:05 | Reagovat

[9]: právě, že to vypadá, že to skoro nikdo už nečte, tak nevíme jsetli psát dál nebo ne x|

11 Kitsunee Kitsunee | 27. února 2012 v 17:05 | Reagovat

Hlavní je, jestli vás to baví, čtenáři se najdou vždycky :)

12 Anne-Adie Anne-Adie | Web | 4. března 2012 v 19:33 | Reagovat

úžasný.. přečíst si celou povídku úplně od začátku až sem... doufám že se u brzo objeví pokračování.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama