Chcete dostávat informace o novém díle do zpráv? Přidejte si náš profil CARROUSEL POVÍDKA a dostávejte info hned, když se objeví nový díl... x))

https://www.facebook.com/profile.php?id=100003578337012

Červenec 2011

Carrousel 13. díl

29. července 2011 v 22:49 Carrousel
Autor: Kitty & Amy
Betaread: Clarrkys

13. díl

"T… to si o mně myslíš?" pozvedl obočí Eda.
"Jo, jsi cool pro společnost." Zamumlal. "Myslel jsem to tak, že jako vypadáš dobře a lidi se chtěj bavit s hezkými lidmi a s lidmi, co jsou cool." Snažil se to zamluvit Tien, ale Edovi pomalu začínalo docházet, jak to modrovlasý chlapec myslel. Zdálo se mu to až neuvěřitelné, ale vše mu naprosto začínalo dávat smysl. Proč Tien chtěl být v jeho společnosti. Proč ho šmíroval a spoustu dalších věcí.
"No, já si to nemyslím. Nikdo není dokonalý a v té partě je i pár špatných lidí. Například Sam. Nesnáší mě."
"Tak je to idiot." Zavrčel Tien. "Teda, chtěl jsem říct, jako že tě nemá rád?"
"Nevím, řekl mi, že mě nikdo v té partě nechtěl, a že jsem jenom špinavý kluk od kolotočů," šeptl Eda. Bylo mu to líto a pořád měl Samova slova v mysli. V lese, když byl v přítomnosti Andrease a Chrise na to celkem zapomněl, ale teď, když byli zpět a měli se druhý den sejít všichni u zdi, u které potkal Andyho, došlo mu, že bude muset znovu čelit Samovi a jeho nenávistným pohledům.
"A co je jako on? Špinavý kluk z velkoměsta?" odsekl naštvaně Tien a založil ruce na prsou. Nesnášel takovéhle typy lidí. Už jen proto, že jeho samotného soudilo hodně lidí pouze podle vzhledu.
"To už neřeš… však ho zítra poznáš sám, vezmu tě s sebou na sraz party, chceš?" odpověděl Eda s lehkým úsměvem na tváři.
"No… můžeš to zkusit, ale nevím, nevím, jak to dopadne… mám strach."
***
"Neupravuj se pořád," pokáral Eda modrovláska. "Vypadáš fajn, oni tě neukousnou. Taky
nejsou bez chyby."
"Vypadám jak naprostej idiot… ještě, že jsi mi půjčil nějaký oblečení na sebe," usmál se modrovlasý chlapec a zapnul si Edovu mikinu až ke krku.
"Počkej, takhle ne, víc se poodhal, vypadá to líp," chlapec s vínovými vlasy opět zip lehce stáhl dolů.
Po chvilce oba chlapci stáli před onou počmáranou zdí, kde se parta běžně scházela.
"Kolik je hodin, že tu ještě nikdo není?"
"Jsme tu o trochu dřív, ale to nevadí, brzo určitě někdo přijde, neboj," odpověděl Eda a koukal na všechny strany, jestli nezahlédne nějakou známou tvář. A skutečně se po chvilce dočkal. Už z dálky poznal postavu Andrease, po jeho boku samozřejmě jeho nejvěrnějšího přítele Chrise.
"Ahoj lásko," usmál se Andy při puse, kterou dával Edovi.
"Ahoj," zamručel, bylo mu před Tienem trochu trapně. Včera se dozvěděl, že ho Tien má víc než rád a dneska se před ním líbá s Andreasem. Přišlo mu to divné, připadal si, jako by ho sem snad vzal, aby Tienovi ukázal, že o něj nemá zájem. Tiše si povzdechl.
"Tohle je Tien, můj dobrý kamarád. Myslel jsem, že by mohl patřit taky do party." Usmál se Eda na Andyho, tušil, že by pro něj udělal cokoliv a že zařazení Tiena do party nebude problém.
"Jo, určitě k nám může patřit," usmál se blonďák, "tvůj kámoš je i náš kámoš." Mrkl a podal Tienovi ruku.
"Jsem Andreas, ale klidně mi říkej Andy," mrkl blonďák a potřásl modrovláskovou rukou.
"Tien."
"Tohle je Chris," kývl hlavou na černovlasého chlapce, který se právě opíral o zeď a vyfukoval kouř. Tien mu podal ruku, ale Chrisova reakce nebyla stejná. Na chlapce se ani nepodíval a dál se věnoval své cigaretě.
"Jeho reakce na mě byla stejná," šeptl tiše Eda do Tienova ucha.
"Chápu," pokývl hlavou modrovlasý chlapec. "Vypadá na to… trochu namyšlenej, ne?" zašeptal skoro neslyšně do Edova ucha.
"Možná…ale…" Eda chtěl Chrise vychválit před Tienem do nebes, ale potom se radši zarazil, aby žádné city k bubeníkovi neprozradil. Mávl jenom rukou. "Vlastně nic. Jo, je namyšlenej, to víš, vůdce party." Chlapci nečekali dlouho a slezli se k nim všichni členi party. Včetně Sama, který se už na dálku tvářil kysele, když viděl, že je tam také Eda, a ještě víc kyseleji se tvářil, když se poznal s Tienem.
"Takže ty jsi taky kamarád… od kolotočů, jo?" Dodal Sam s pošklebkem.
"Same, nech je bejt, už jsem ti to jednou říkal, nebo ne?" Ohradil se na menšího chlapce Andreas.
"Nevšímej si ho, to je TEN Sam, o kterém jsem ti říkal," zašeptal Eda Tienovi do ucha a trochu se zasmál. Když se všichni přivítali s novým členem party, padla ta nejtěžší otázka dne.
"Tak kam vyrazíme?" vyhrkl ze sebe nedočkavě Nikolaj, který přešlapoval na jednom místě s dívčí kabelkou v ruce. "Já navrhuju jít někam balit kluky a holky, to je jedno co, hlavně někoho."
"Ty bys taky pořád někoho balil, bože… já navrhuju jít třeba do kina, tam jsme dlouho nebyli, co říkáte?" Navrhoval s nadějí v hlase Sam.
"Chtělo by to něco ostřejšího, ne?" Bubeník konečně přišel do kruhu lidí, stojících u zdi. Všichni včetně Edy se na černovlasého chlapce otočili.
"Něco ostřejšího?" pozdvihl obočí Tien.
"Myslím drogový doupě," zasmál se. Hned, jak to Chris vyslovil, se Tienovi vybavila vzpomínka, kterou zažil s Dennyho partou, když se s nimi sešel v garáži kvůli své mikině a oni ho tam opili a znásilnili. Přes opilost na to z poloviny zapomněl, ale když se zanedlouho před jeho dveřmi objevila videokazeta z továrny, vše se mu hned připomnělo. Byl tam nahraný každý detail. Vše co mu udělali, bylo na té prokleté kazetě.
"Já asi nepůjdu." Zadrmolil se strachem Tien.
"Proč?" zamrkal Eda.
"Šel bych do kina, ale…"
"Tiene, neboj, jsi tu semnou a tihle kluci jsou v pohodě." Uklidňoval ho Eda šeptem. Nechtěl, aby šel modrovlasý chlapec domů a tam se opět nudil.
"Takže jdeme," zavelel Chris a pomalu se rozešel. Skupinka kamarádů se vydala nejprve do obchodu, jejich malé drogové doupě bylo sice u kamaráda, který neměl o drogy a alkohol nouzi, ale vždy jim bylo hloupé přijít tam s prázdnou.
Za necelých 20 minut se všichni kamarádi ocitli před malým baráčkem. Na venek nevypadal tak hrozně jako uvnitř. Všude po zemi se válely nedopalky od cigaret, injekční stříkačky, prázdné lahve a sem tam se dala najít na podlaze i zaschlá krev.
"Pane bože, kam jsme to přišli?" zašeptal tiše Tien a zděšeně se podíval na svého kamaráda.
"Neboj se, bude to v pohodě, kluci jsou opravdu fajn," chlapec s vínovými vlasy pohladil polekaného chlapce a lehce se na něj usmál. I když on sám měl obavy z toho všeho, co tu viděl.
"Můžeme tu klidně něco chytit…"
"Nazdáár, kluci, už jsme na vás čekali," přivítal všechny chlapce velmi vysoký hubený kluk s tmavě černými rozcuchanými vlasy. Jeho pleť byla velmi poškozena. Všude fleky, strupy, modřiny. Nejhůře vypadaly jeho ruce. Byly celé modré od modřin a také se tam našly krvavé stopy po vpichách jehly. Tento záhadný chlapec sotva stál na nohou, jeho zorničky byly rozšířené a ústa zkroucená do rozšířeného úsměvu.
"Čekali?" zeptal se s otazníky v očích Andreas. "Takže ty jsi to měl předem domluvený a nám si nic neřekl, jo?"
"Hele, zlato, nečerti se, mělo to bejt překvapení, takže to bylo pro vaše dobro," zasmál se bubeník a na pozdrav si plácl se svým fet-kamarádem. "Mimochodem, tohle je Bobby."
Eda i Tien se s novým 'kamarádem' Bobbym uvítali a ten už je s úsměvem vedl dál do místnosti, kde seděla parta kluků. Teda… spíše tam všichni polehávali, kouřili cigarety, marihuanu a někteří z nich si právě píchali svoji denní dávku.
Tienovi se stále vracely zpět vzpomínky na onu osudnou noc, zezadu se přitiskl na svého kamaráda Edu a stiskl mu ruku. V jeho očích byl strach.
"Omluvte nás," šeptl chlapec s vínovými vlasy a poodešel o pár kroků dál se svým kamarádem. "Tiene, neměj strach, Andreas ani Chris by nedovolili, aby se nám něco stalo, věř mi, ano? Já vím, co jsi zažil, a chápu, jak ti musí být, ale nemůžeš se do smrti bát. Tam jsi nikoho neměl, ale tady jsme my. Ano?" šeptl měkce.
"D… dobře," zakoktal modrovlasý chlapec.
"Tak pojď," usmál se Eda a šel zpět za ostatními chlapci.
"Nebojte se a posaďte se," vyzval je Bobby s úsměvem na rtech, bylo vidět, že o sobě vůbec neví. Chlapci si na požádání opatrně sedli.
"Chrisi? Musíme tu být? Neříkám, že to tu není cool, ale nejsem sám, kdo má strach. Myslel jsem, že budeme pít někde jen my, jenže tady mám strach se opít. Co když se budu motat a spadnu na nějakou injekční stříkačku?" zašeptal Eda.
"No, prakticky máš pravdu," uznal černovlasý chlapec a podrbal se na hlavě. "Bobby, my jsme nepřišli na návštěvu, chtěli jsme se jen zeptat, jestli nemáš nějakej dobrej matroš," broukl Chris. Začal mít strach, aby se Edovi něco nestalo.
Andreas na něj s pozdvihnutým obočím koukl. Ještě nikdy neslyšel, že by tu Chris nechtěl zůstat. Bobby byl jeho dobrý kámoš a vždycky se tu zdrželi alespoň pár hodin.
"Jo, něco bych měl. Je to novinka, ale je to super," usmál se Bobby a vrávoravě vstal. Přešel k jednomu stolečku, kde ze šuplíku vytáhl pytlíček.
"Je to skank, ale pravej z Holandska. Ale kámo, je libovej," zasmál se chlapec a podal pytlíček Chrisovi.
"Díky, máš to u mě," kývl a poplácal ho po zádech. "Tak, kluci, jdeme."
"Co se ti stalo, Chrisi?" podíval se na něj s úžasem jeho blonďatý přítel.
"Co by se mělo stát?"
"Jdeš tady odtud nějak moc rychle, ne? Nějaký divný na tebe… počítal jsem s tím, že tu budeme nejmíň do tří do rána."
"No, nebudeme, jak vidíš. Dneska se mi nechce. Už mám tohle, jsem spokojenej," odsekl černovlasý kluk a zamával pytlíčkem před Andyho očima. Poté ho dobře schoval do své kapsy u kalhot.
***
"To si nás sem jako musel táhnout všechny?" Ozval se naštvaně Nikolaj a objevil se před Chrisem se založenýma rukama na prsou.
"Hele, slečinko, moc si nevyskakuj, ještě se ti umaže kabelka."
"Jdi někam, jo? To by byla tragédie," zafňukal a pohladil svou kabelku značky Made in China.
"No, teď bych navrhoval konečně to kino, ne?" Navrhoval Sam a většina lidí z party souhlasila. Teda kromě dvou. Chrise a Edy. Celý večer po sobě pokukovali. V obou rostla veliká touha.
"Teda, kluci, co je s vámi? Oba dva jste dneska nějaký divný. Ty, Edo, jsi ještě dneska nepromluvil, pokud vím a Chris je dneska totální mimoň," rozhodil rukama Damian, obvykle tichý kluk.
"Není mi nějak dobře, asi z toho smradu v domě Bobbyho," pokrčil rameny Eda. "Nevadí ti, když půjdeš s kluky do kina a já se vrátím k nám domů? Opravdu se moc necítím," zeptal se modrovláska, který pokrčil rameny a řekl, že když to bude normální kino, bez fetu, tak klidně půjde. Ke klukům získal větší důvěru.
"A jakou výmluvu máš ty?" Založil ruce na prsou Andreas a probodával pohledem Chrise.
"Já si jdu užít s touhle kráskou," poklepal si na kapsu od kalhot a všichni věděli, jakou krásku má na mysli.

Carrousel 12. díl

25. července 2011 v 23:59 Carrousel
Autor: Kitty & Amy
Betaread: Clarrkys

12. díl

"No, to je vážně super, a co chceš jako dělat? Jsme uprostřed lesa a jsme bez mobilu," řekl tmavovlasý chlapec a v jeho hlase bylo znát, že i on má trochu strach. Není se čemu divit, tak velkou bouřku v životě ani jeden z chlapců nezažil. Vítr lomcoval s látkou stanu na všechny strany.
"Divím se, že ten stan ještě stojí," prohlásil blonďák s mobilem v ruce, jak se vehementně snažil chytit signál.
"To bude v pohodě, brzo to přejde," snažil se o útěchu bubeník.
Jediný, kdo ve stanu mlčel, byl Eda. V jeho očích byl strach a po těle se lehce třásl. Měl opravdu z bouřky hrůzu. Zalezl do spacáku a na hlavu si hodil mikinu, aby nic neviděl.
"Miláčku, neboj se," zašeptal blonďatý chlapec svému příteli a pohladil ho po ruce. Snažil se ho nějak uklidnit, ale moc mu to nešlo.
Po půl hodině se bouřka pomalu začínala utišovat a konečně se zpod mikiny ozvalo: "M-možná, že by přece jen bylo lepší, kdybychom ráno jeli domů, ne?" Eda se podíval jedním okem na své společníky.
"Prosím tě, ty toho naděláš, jsi jak bábovka…Už je to pryč a ty chceš jet kvůli takovéhle blbosti domů," propíchl ho pohledem černovlasý chlapec.
"Cože jsi to řekl?" ozval se ihned Eda a posadil se.
"Jako co?"
"Co jsi řekl, že jsem?"
"Myslíš bábovku?" Pousmál se Chris.
"Jo, přesně to…nejsem bábovka, zabiju tě," hnědovlasý chlapec se díval s pohledem vraha.
"No tak, nechte toho!" ozvalo se za jejich zády. "Nemusíte se hádat kvůli každý píčovině, ne?" Andyho hlas zněl naštvaně.
"Co se vztekáš? Vždyť já si z bábovky dělám jen srandu," zasmál se bubeník a šibalsky se podíval na Edu, který jeho pohled raději ignoroval.
Mezi tím, co se chlapci hádali, uklidnila se bouřka a vítr utichl a v lese zavládlo opět hrobové ticho.
"No vidíš, říkal jsem ti, že to brzo přejde," řekl s úsměvem blonďák svému příteli a políbil ho na čelo. "Teď můžeme klidně spát."
Všichni ulehli a chystali se odejít do říše snů, ale po chvilce mlčení se ozval drsný hlas černovlasého: "Kluci? Víte, že po bouřce jsou zvířata hodně vystrašená a chodí hodně často lovit? Jsou tak divoká, že jsou schopni zabít cokoliv a kohokoliv…"
"Cože?" pípl Eda, opět se strachem v očích.
"No fakt, nedělám si žádnou…." Ani to nestačil dopovědět a Andreas mu skočil do řeči: "Prosím tě, nevěř mu ani slovo, vždyť si dělá legraci…Nevím, co ho pořád strašíš, Chrisi," vrhl vražedný pohled na tmavovlasého. Všichni se opět na chvilku uklidnili, ale potom znenadání uslyšeli nějaké zvláštní zvuky. Praskání větví, funění a těžké kroky.
"Slyšíte to, co já?" řekl skoro neslyšně Eda. Opět se třásl po celém těle a svou rukou zabrousil ke Chrisovu spacáku, který pevně sevřel.
"Tohle už není sranda, Chrisi," ozval se Andreas a posadil se. Všichni tiše naslouchali. Kroky se blížily….
"Co budeme dělat? Co to může bejt? Je to jaké to zvíře, jak říkal Chris?" pípl už úplně bledý Eda.
"Držte huby," sykl bubeník a umlčil své společníky krátkým mávnutím ruky. Byla naprostá tma, v tom tichu slyšeli jen blížící se kroky a funění. Je to zvíře? Najednou se to zastavilo přímo u jejich stanu. Praskavé zvuky utichly. Teď se opravdu všichni tři natolik báli, že se nikdo z nich ani nepohnul. Ano, i nebojácný Chris se lehce po těle třásl. Něco začalo šátrat po látce stanu, až to uchytilo zip. Kamarádi se drželi za ruce a tiskli se k protější straně stanu, jak nejvíc mohli. Zip stanu se začal otevírat. Během tří vteřin se v mezeře objevila blonďatá rozčepýřená hlava.
"No, vy vypadáte," začal se smát na plné kolo Chrisův bratr - Gabriel. Všichni tři si oddychli, ale byli stále ještě v šoku.
"Ty idiote," vykřikl bubeník a strčil do svého bratra.
"Víš, jak jsme se báli?" Vydechl blonďák a nahlas si oddychl.
"Já vím, to byl taky účel," tlemil se Gabriel a vlezl si do stanu, kde se rozvalil natolik, že už tam nebylo k hnutí.
"Můžeš mi říct, co tu jako děláš?" podíval se černovlasý na svého bratra s otazníky v očích.
"No, všude je strašná spoušť po tý bouřce, tak mě sem máma vyslala, má strach, tak vás musím přivést domů… zdůraznila, že vás mám přivést živý, ale když vás tady vidím, jak jste modrý strachem, tak tedy nevím…" Gabriel se zase rozesmál.
"No, alespoň správný slovo," ozval se konečně Eda a vylezl ze spacáku. "Budu rád, když už budu doma, protože tolik strachu, co jsem zažil z dnešní noci, jsem nezažil za celý svůj život."
"No, tak se zvedejte, pánové," zavelel Chrisův bratr a pomáhal jim s veškerým balením úplně mokrých věcí.
***
"Ještě, že už jsem doma," mumlal si sám pro sebe Eda, který sebou švihl na postel a mokré věci hodil na zem. "Už v životě nikam nejedu, né do žádnýho temnýho lesa…" Edovo přemýšlení a mumlání přerušil randál. Hluk přicházel z venku přímo vedle jeho maringotky. Jeho zvědavost mu nedala a šel se ihned podívat, co ten hluk způsobilo. Vyšel ven a uviděl na zemi Tiena, který ležel rozpláclý v bahně, vedle něho převrhnutý kbelík.
"Ty jsi mě zase pozoroval?" dal si ruce v bok chlapec s vínovými vlasy.
"Šel jsem se jen podívat, jestli už jsi zpět," odpověděl mu modrovlasý. Tváře měl celé rudé od studu.
"No, jasně, a proto jsi lezl na kbelík a natahoval tak zvědavě krk, až jsi z toho spadl, co?" zakroutil hlavou Eda. Potom se ale nad drobným Tienem slitoval: "Pojď, prosím tě, dovnitř, jsi celý špinavý a ještě nastydneš…" Modrovlásek okamžitě poslechl a šel do maringotky, kde už bylo docela teplo. "Svlíkni si to špinavý tričko, nebo mi tu ještě něco umažeš… půjčím ti svoje," řekl Eda a začal hrabat ve skříni. Když se otočil, Tien pořád seděl nehnutě na posteli, tričko stále na sobě. "Co je? Já tě neukousnu," usmál se dobrosrdečně chlapec na svého modrovlasého přítele.
"Tak se ale nedívej," šeptnul stydlivě Tien. Eda se otočil, ale v odrazu v okně stejně moc dobře viděl chlapcovo tělo. Už zase mu ho bylo tak líto. Když si modrovlásek sundal svoje špinavé, malinkaté tílko, Eda uviděl mnoho šrámů a podlitin po celém trupu. A ty žebra! Byl strašně vychrtlý. Tak, až to nebylo vůbec hezké… "Už můžeš," řekl, když si na sebe navlékl Edovo tričko, které mu i tak bylo velké. Chlapec s vínovými vlasy si sedl vedle svého společníka na postel a podíval se na něj.
"Tak jaké to bylo…tam s nimi?" zeptal se Tien. Snažil se skrývat svoje zklamání a smutek v jeho hlase, ale moc mu to nešlo. Byl smutný z toho, že také nemůže patřit do této party a být mezi lidmi.
"Docela to šlo, bylo to tam fajn," zalhal tak lehce Eda. Samozřejmě o svém strachu, který zažil, se nezmínil.
"Byl jsi tam s tím svým…?"
"S kým?"
"Já vím, že s ním chodíš…s tím blonďákem."
"Jak to víš?"
"Prostě to vím, nejsem zas tak blbej, jak si myslíš, víš?"
"To jsem přece nikdy neřekl."
"Ale myslíš si to."
Nastala chvilka trapného ticha.
*
"Hele, pokud opravdu tak chceš, tak já se kluků zeptám, jestli bys mohl i ty patřit do jejich party… chceš?" zeptal se Eda s úsměvem na rtech. Tiena mu bylo opravdu upřímně líto. Už jen jak ho viděl v okně.
"No, já nevím, stejně by mě tam nevzali."
"Co ty víš? Když vzali mě…"
"Ale ty jsi úplně jinej než já… jsi krásnej, dokonalej, milej, dobrej parťák…" Tien to ze sebe vysypal tak rychle, že si ani neuvědomil, co vlastně řekl. Vždyť on mu řekl všechno, co doposud držel v tajnosti. Teď vyšlo najevo, že se mu Eda líbí. Ale to on nechtěl, aby se někdo dozvěděl. A zvláště ne Eda.

Carrousel 11. díl

21. července 2011 v 17:25 Carrousel
Autor: Kitty & Amy
Betaread: Clarrkys



11. díl



"Co to bylo?" vzpřímil se hned chlapec s vínovými vlasy a tiše naslouchal.
Ani Chris nebyl schopný slova, vydýchával se z práce, kterou prováděl Eda, a snažil se být tiše, aby i on slyšel hlas, který se k nim linul.
"Nevím," vydechl po chvíli a rychlými pohyby si zapnul zip kalhot i opasek.
Ještě chvíli se lesem neslo hrobové ticho, než se v jejich blízkosti opět ozýval křik. Křik, který sebou přinášel strach i zoufalství, hlas, který zněl vyděšeně, patřil blonďákovi, který se snažil co nejtišeji našlapovat lesem, jakoby snad mohl vzbudit spící zvířata kolem.
"Edo!" ozývalo se znovu a znovu.
Oba chlapci v seníku ihned pochopili, oč jde. Oba co nejtišeji vstali a vydali se naproti jejich kamarádovi.
"Andy," vykřikl Eda a skočil mu kolem krku, ani nebylo nic poznat.
"Našel jsem ho spát támhle v krmelci. Nejvtipnější bylo, když řek, že má zbraň a nebojí se jí použít." Zasmál se a založil své ruce na prsou Chris.
"Tolik sem se bál miláčku," zašeptal Andreas do chlapcových vlasů a věnoval mu láskyplný polibek. "Jsi cítit senem," usmál se nad odlehčení situace.
"Já taky, do té doby než mě Chris našel."
"Díky, kámo," usmál se na Chrise blonďák a Eda i černovlasý chlapec se na sebe podívali. Oběma klukům bylo před Andym trapně. Věděli, že kdyby to zjistil, byl by tak moc raněný, že by nejspíš do konce života nepromluvil ani s jedním.
"Jdeme do stanu, je to tu nebezpečné," navrhl Chris a pomalu se rozešel před dvojicí, která se stále objímala.
Ještě chvíli chlapci bloudili lesem, než konečně došli k zmiňovanému místu. Všichni tři zalehli do stanu a vyčerpaně vydechli.
"Už se takhle neztrácej, měl jsem vážně strach, jestli se ti něco nestalo," políbil ho Andreas a zavřel oči. "Dobrou," dodal a po chvíli usnul.
Eda i Chris ještě nějakou dobu tupě zírali do stropu, oba si v hlavě přehrávali scénu z krmelce a oběma se to náramně líbilo.
"Neměli bychom to dělat," šeptl tiše Chris, i když věděl, že v tom oba chtějí pokračovat.
"Já vím," pípl Eda a pomalými pohyby se otočil čelem k němu. "Jenže oba víme, že to nejde, že nejde přestat, nebo jsi jiného názoru?"
Chris se na něj také pomalu otočil. Věděl, že přestat nechtěl, ale že by to bylo nejlepší kvůli jejich kamarádovi. "Ne, nechci, ale… co když to zjistí?"
"Musíme být opatrní."
"Dneska jsme moc nebyli, kdybychom ho neslyšeli, mohl nás klidně najít."
Eda jen kývl do tmy, byl moc vyčerpaný, aby přemýšlel o jejich zakázaném vztahu, pokud se to ovšem jako vztah dalo nazvat. "Dobrou," šeptl a zavřel oči.
Černovlasý chlapec jen něco zamručel a také hned usnul.
*
"Zrychli," zasténal Eda. Chtěl, aby chlapec, který si ho bral, zrychlil ještě víc. V tu chvíli to chtěl tvrdě. Prohýbal se při nárazech s nehty zarytými do prostěradla.
"Sem tu miláčku," ozvalo se ve dveřích. Andy na chvíli odešel, chtěl koupit pizzu pro sebe, svého přítele a nejlepšího kamaráda. Měli malou pánskou jízdu, avšak Chris a Eda využili nepřítomnosti blonďáka. Oba to chtěli tak moc, že se bez ostychu na sebe vrhli.
Netušili však, že se jejich kamarád vrátí tak brzo.
"Edo?... Chrisi?!" vydal ze sebe, byl sklíčený. Ani v nejtajnějších představách by ho nenapadlo, že jeho přítel a nejlepší kamarád spolu budou něco mít.
Koukal na ně s lehce pootevřenou pusou a vykulenýma očima. "Co… co to děláte?" šeptl zoufale.
Eda ani Chris nebyli schopni ani slova. Tupě koukali na Andrease.
*
"Áááá…" vykřikl Eda a prudce se posadil. Po jeho těle tekly kapičky potu, jeho dech byl zrychlený, snažil se vzpamatovat. Uvědomit si, že to byl pouze sen, avšak sen, který se mohl proměnit ve skutečnost.
"Co je, zlato?" ozvalo se starostlivě za jeho zády. Jeho křik probudil jeho blonďatého přítele.
"Stalo se ti něco?" zeptal se starostlivě.
"Jen… jen sen… špatnej sen," šeptl tiše.
"O čem se ti zdálo?" objal ho zezadu Andreas.
"To je jedno."
"Ne, mluv o tom. Pomůže to."
Eda v tu chvíli netušil, co si má vymyslet. Přál si říct pravdu, aby viděl reakci svého přítele. Na druhou stranu se ale bál, že by ho blonďák mohl podezřívat nebo začít kontrolovat.
"Zdálo se mi… že sem…" přemýšlel, snažil se najít nějakou věc, která ho mohla jako by vystrašit. "Zdálo se mi o mluvících teniskách. Měl jsem je na nohou a oni začali mluvit. Povídali si něco o tom, že už je nebaví mě nosit a že mi ukousnou nohy… a viděl sem jejich zuby… jejich velký ostrý zuby. Chtěli mi ukousnout nohy." Zalhal.
"Mluvící tenisky se zubama? Ještě řekni, že to byli conversky," zatvářil se Andy vážně. Eda se na něj ohlédl a oba propukli v hlasitý smích.
"Držte už huby," sykl mrzutě Chris a přetočil se na druhý bok.
***
"Vstaň," lehce s Edou zacloumal Chris. "Andreas odešel."
"A?" zamručel s polospánku.
"Nevím, kam šel. Není tu od doby, co sem se probudil."
"A kvůli tomu mě budíš? Myslíš, že se ztratil jako já?" probral se chlapec.
"Ne," zasmál se. "Ale já se nudím."
"Chrisííí." Zavrčel, neměl rád vstávání a už vůbec ne bezdůvodná.
"Tak dělej, vstaň."
"Ale mně se nechce!"
"Mám pro tebe venku překvapení," zkusil to Chris a opravdu to zabralo. Chlapec vyskočil ze stanu tak rychle, jak ani Chris nedoufal.
"Kde?" zvalo se nadšeně. Chris vylezl také ze stanu a podíval se na svého společníka. "Takže ty si na úplatky, jo?" zasmál se a objal Edu kolem pasu.
Toho to značně vykolejilo, netušil, že by Chris něco takového kdy udělal. Byl zvyklý na jeho náklonnost ohledně sexu.
"Tohle nejde," šeptl a oddálil se. "Ne tady… Andreas by mohl přijít, mohl by nás vidět. Včera se mi zdál sen. Spali jsme spolu a přišel Andy."
"A co povídal?"ušklíbl se černovlasý.
"Chrisi, tohle není vtipný, mohlo by se to klidně stát v reálu. Mohl nás najít v tom krmelci.
"Jako bych ti to včera neříkal." Protočil oči Chris a sedl si vedle stanu.
"Já vím, ale… mám vážně strach. A hlavně po tom snu… Byl tak živej. Tolik zoufalství v Andyho hlase…"
"Mlč," přerušil ho.
"Proč?"
"Ahoj," ozvalo se mu za zády a on pochopil. Pootočil hlavu a usmál se.
"Dneska si vzhůru celkem brzo, to se divím." Sehnul se a dal Edovi pusu.
"Chris mě probudil," zamručel nevrle.
"Chrisi?!" koukl na svého kamaráda vážně. Černovlasý chlapec jen protočil oči.
"No, tak co si dáme ke snídani? Máme tu konzervy, paštiky, ovoce… paštiky by se měli sníst nebo se zkazí, takže bych navrhoval, že si každý dáme chleba s paštikou," usmál se blonďák.
"Pivo nemáme?" koukl na něj Chris s otazníky v očích.
"Chrisi, můžeš být alespoň tady střízlivý? Já to dělám pro vás, abyste se sblížili, ale nepřijde mi, že se nějak snažíš." Dal si ruce v bok.
Oba chlapci se na sebe podívali. Docházelo jim, že Andreas nemá ani nejmenší tušení, jak si sou oni dva blízcí, co spolu tajně dělají a co k sobě cítí.
"Ehm… myslím, že na tom zapracujeme." Polkl Eda a Chris přikývl.
"To jsem rád. Udělám ty chleby." Usmál se a odešel udělat chleby.
"Musíš se chovat trochu líp."
"Čím hůř se budu chovat, tím víc času tu budeme muset strávit," ušklíbl se šibalsky Chris.
"Nechci tu zůstávat. Jsme odříznuti od civilizace. Není tu ani teplá voda. Chci sprchu, teplý jídlo a svojí postel. Doma se taky můžeme scházet. A hlavně tam nebude Andy. Tady je to všechno ve strachu, aby nás neviděl…" Chtěl pokračovat ve svém naříkání, ale Chrisovy prsty, které mu byly položeny na rty, ho zastavily.
"Tobě to nepřijde vzrušující? To že nás může načapat?" šeptl tajemně.
Edovi to teprve teď došlo. Miloval to vzrušení, že dělají něco tajného. Toužil sice chodit s černovlasým kamarádem, ale fakt byl, že stereotypní partnerství oproti tomuto nijak nebodovalo. "Líbí se mi to," skousnul si nevinně ret.
"Neprovokuj mě, mám strašnou chuť tě políbit."
"Taky bych tě chtěl políbit," šept Eda.
"Jsem tu…" křikl vesele Andy a každému podal dva chleby.
"Tolik nesním," namítl Eda a očima vzhlédl na blonďáka.
"Jen jez, jsi hubenej."
"Vždyť je to sexy," ušklíbnul se Chris. Poté se kouknu na oba chlapce, kteří na něj koukali. Uvědomil si, co právě řekl.
"Já… já nevím, jestli sem slyšel dobře, ale… tys právě teď řekl, že můj kluk je sexy?" pozdvihl obočí Andreas.
"Neřekl sem, že Eda je sexy, ale že hubenost je sexy. Nebo tebe snad vzrušujou kluci, kteří mají kozy jak holky? Pivní pupky a…"
"S pivním pupkem za chvíli skončíš i ty." Zamručel Eda. Chtěl Chrisovi pomoc odvrátit se od tématu.
"Já? Tím myslíš co?"
"Pořád chceš pít. Piješ v Berlíně, ve městě… Chceš pít tady. Děláš vůbec něco jiného než, že piješ?"
"Starej se o sebe," sykl naoko Chris.
"No tak, dost," vložil se do toho Andy. "Ještě jednou se začnete hádat a já vám dám nějakej trestnej úkol." Usmál se nad svým geniálním nápadem Andreas a promnul si ruce. "Mh, přemýšlím, co bude první."
"Já nechci trestný úkoly," nafoukl tvářičky Eda.
"Tak se přestaňte hádat."
"Jste oba trapní." Zakroutil hlavou Chris a vstal.
"Sedni si, nebo budeš první kdo trestnej úkol dostane a věř, že to nebude moc příjemný." Zavrčel blonďák.
"Jo? A co to bude? Přivaž se ke stromu a nech si okusovat lesníma zvířátkama genitálie?" pozdvihl obočí černovlasý chlapec. Zakroutil hlavou a vlezl si do stanu.
Eda za ním trochu smutně koukl. Chtěl být v jeho přítomnosti.
"Nebuď smutnej, přejde ho to. Nemůžeš za to." Povzbudivě se usmál Andreas.
"Co? Za co nemůžu?" vyvalil Eda oči.
"Že se naštval a odešel. Je pravda, že moc pije. Jen pravda se špatně poslouchá." Mrknul a zakousl se do svého chleba.
Edovi se trochu ulevilo, že si jeho přítel myslí, že je skleslý z tohohle, kousl si také do svého chleba.
***
Všichni tři kluci seděli ve stanu, hráli karty a povídali si. Nejvíce povídal Andreas. Vyprávěl Edovi příběhy z dětství. Chris ho většinou opravoval, nebo doplňoval detaily.
"Je mi líto, že vás taky neznám od mala." Zamumlal Eda a očima sjel na své karty. Hráli černého Petra a Eda se té karty už dobrou půl hodinu nemohl zbavit.
"Buď rád, jelikož bychom byli kámoši a nemohli bychom být spolu," usmál se Andy. Nahnul se, že Edu políbí.
"Hey, nekoukej mi do karet," zamručel Eda a odtáhl se ještě dřív, než se blonďák dostal k jeho rtům. Nechtěl se s ním líbat a už vůbec ne před Chrisem.
"Ok, omluvte mě, jdu na záchod… a ne, že mi budete koukat do karet." Mrknul Andy, odložil karty a rozešel se ven… Stoupl si ke stromu a vykonal svou potřebu.
"Myslíš si, že jsem sexy?" usmál se Eda stydlivě.
"To nad tím pořád přemýšlíš?" zasmál se Chris. Tohle byla první chvíle, kdy byli s Edou o samotě od tamtoho incidentu.
"Neustále," usmál se chlapec s vínovými vlasy.
"Jsi strašně sexy." Kývl Chris.
"Hej kluci, nechci vás děsit, ale asi se žene pořádná bouřka." Vlétl do stanu Andreas.
"Jak si to poznal? Ani neprší." Koukl na něj Chris bez zájmu.
"Se podívej ven," odhrnul trochu stan. Venku to najednou vypadalo jak v noci. Celý les byl ponořen do tmavého pláště. Keře i stromy se začínaly pomalu vlnit, jako by tančily na nějakou tichou píseň. A po chvíli se spustil i mohutný liják.
"Kurva," sykl Chris, "to nevypadá dobře."
"Jo, to mi taky došlo venku." Kývl blonďák, zavřel stan a začal se rychle hrabat ve svém batohu.
Za necelou minutu se ozvala rána. Přicházela Andreasem předpověděná bouřka.
"Bojím se," zašeptal Eda.
"Ještě to nic není, bude to horší," zasmál se Chris.
"A… ale já to myslím vážně. Bojím se bouřek. Co… co když tu umřeme?" začal těžce oddechovat.
"Hlavně se uklidni, nebude to určitě tak strašný," zamumlal Andy. Jen co to dořekl, uslyšeli další ránu, která však byla hodně blízko a následovalo spadnutí stromu.
"Chci pryč!" zakřičel Eda a zahodil karty do rohu stanu.
"Počkej, hledám mobil… chci zavolat… nemám signál." Šeptl Andy a vystrašeně se koukl na oba své společníky.

I DON'T KNOW?

12. července 2011 v 22:38 Ostatní
Taková menší montáž xD


Carrousel 10. díl

11. července 2011 v 18:50 Carrousel
Autor: Kitty & Amy
Betaread: Clarrkys



10. díl


Eda nevěděl, co má dělat. Vystrašeně se díval kolem sebe. Měl pocit, jako by ho ze všech stran někdo pozoroval. Honem si stoupl ke krmelci, aby měl alespoň chráněná záda a zachumlal se do své mikiny, která nebyla zrovna dvakrát teplá.
"Pane bože, co mám dělat?" řekl si sám pro sebe stísněně. Bál se jít dál nebo zpět. Les vypadal velice děsivě, byl temný a velice tichý.
Po chvilce zmatkování ho napadlo, že by si mohl vlézt do sena v krmelci, aby mu alespoň nebyla zima, ale i tak měl strach. Nadával sám sobě, proč si nemohl vzít mobil, tak moc ho v tu chvíli chtěl. Myslel na Andyho a na Chrise, jestli se po něm shánějí.
Po chvilce přemýšlení ho však přemohla únava a Eda usnul.
***
"Řekni mi, kde může být," hysterčil Andreas, oči vytřeštěné.
"Jak to mám asi vědět, víš, jak je ten les veliký a hluboký?" podíval se na něj vystrašeně, ale i trochu naštvaně tmavovlasý kluk.
"Já bych zavolal policii nebo alespoň někoho, kdo by nám pomohl, takhle ho nenajdeme… chudinka můj, víš, jak musí být vystrašený?" zapřemýšlel nad Edou blonďák.
"EDO?!"
"Slyšíš nás?!" Volal jeden přes druhého a marně čekali na odpověď.
Chvíli chodili sem a tam kolem rybníka a volali.
"Co … co když se utopil? Šel a spadl do rybníka a teď je někde na dně?" vytřeštil Andy oči ještě víc než předtím.
"Umí plavat, viděl si to." Zamručel Chris a rozhlédl se do tmy. "Dobře, bude lepší, když se rozdělíme, já půjdu tudy a ty jdi tam. Kdyby se cokoliv dělo, máme telefony, ok?" kývnul na svého kamaráda a rozešel se do temného lesa.
Svítil si na cestu pomocí svého mobilu a tiše našlapoval. Neměl strach, byl té povahy, že se málokdy bál, avšak tato chvíle pro něj byla normální. Byl sám v lese, obklopen tichem, čerstvým vzduchem a volností. Věděl, že se jistě Eda bojí, ale i tak nepospíchal. Užíval si chvíle svobody a samoty.
Eda byl vyděšený, chvílemi dřímal, ale potom něco zaslechl a honem se posadil a koukal okolo sebe, aby viděl, co se venku děje. Bál se zvířat, které by mohly přijít ke krmelci. Najednou uslyšel tiché kroky, které se pomalu, ale jistě blížily. Eda celý ztuhl a ani nedýchal. Co když to je nějaký vrah a chce ho zabít? Takovéhle myšlenky se mu honily hlavou, snažil se je zahnat, ale vůbec mu to nešlo.
Kroky se blížily čím dál tím rychleji a bylo zřejmé, že jdou přímo k němu. Eda sebral poslední kousek odvahy a vykřikl: "Kdo je tam?! Mám tu zbraň a nebojím se jí použít!"
Kroky se zastavily a on jen tiše naslouchal.

Chris se na Edův účet náramně bavil. Byl rád, že ho našel, ale tahle hra ho bavila. Kousek opět popošel a z krmelce byl slyšet jen lehký vzlyk.
"Jděte pryč, nejsem tady sám!" vykřikl znovu Eda. "Jestli okamžitě neodejdete, začnu křičet a přivolám policii," dodal ještě s třesoucím se hlasem.
"Ježíš, vole, hlavně nekřič," už to Chris nevydržel a skočil k Edovi do seníku. Nechtěl, aby křičel, protože se bál, že je najde i Andreas.
"Oh, blbečku," sykl Eda a praštil lehce pěstí přímo do Chrisova ramene. "Vyděsil si mě."
"Ty máš zbraň, jo?" zasmál se černovlasý chlapec a rozvalil se na seně. "Mimo to, dobrej úkryt." Podotkl a rozhlédl se po krmelci.
"Ne, snažil jsem se jen bránit, mohl to být klidně nějaký vrah," zamručel Eda a lehl si vedle svého společníka.
"Nebo taky medvěd."
"Co by medvěd dělal u krmelce?"
"Edo, není tu jen seno, ale určitě i ostatní potraviny,"
"Máš pravdu, to mi nedošlo." Přitakal chlapec a přivřel oči.
"Ale… když už jsme tu, mohli bychom toho využít, jsme tu sami." Usmál se Chris, pomalu se přetočil na bok a pohladil Edu po tváři.

"C-cože? Jak to myslíš?" Podíval se Eda na svého společníka. Ještě hodně nahlas mu bilo srdce z toho, jak se vylekal.
"No, tak jak říkám, ne?" usmál se na něj černovlasý chlapec a přiblížil se k jeho obličeji.
"A-ale, to nejde, kde je Andy?" trochu si poposedl Eda.
"Edo, nehraj tady na mě divadlo, už jednou jsme spolu spali, tak proč si to nezopakovat? Tohle chození okolo horký kaše mě fakt nebaví," dodal trošku rozčileně Chris.
Eda už nevěděl, co jiného na to říct. Zůstal na tmavovláska jen koukat. Ten však využil hned situace a začal Edu vášnivě líbat a pomalu se přetáčet tak, aby měl Edu pod sebou. Edou náhle projela vlna vzrušení. Tak moc Chrise chtěl…
Popadl ho za boky a tričko mu přetáhl přes hlavu. "Chci tě," zašeptal mezi polibky a jeho černovlasý společník se jen šibalsky usmál.
"Věděl jsem to."
"Mlč a líbej mě,"pronesl Eda, zavřel oči a vášnivě avšak s něhou Chrise líbal.
Andy, který procházel les, volal jméno svého přítele, svítil si mírným světýlkem, které mu bylo umožněno díky jeho levnému telefonu, se posadil na pařez. Těžce vydechl, promnul si ospalé oči. Sotva koukal, ale strach o Edu mu nedovoloval usnout. Opět těžce vstal a rozešel se dál do tmy, která ho pohlcovala.

"Miluješ mě?" vydechl Chris, měl podezření a chtěl si být stoprocentně jistý. A jako nejvhodnější chvíle mu přišla tato.
"Jo," zasténal chlapec pod ním. Chris s touto odpovědí počítal, usmál se do polibku, avšak chlapec, který ležel pod ním, ztuhl. Právě prozradil, že Chrise miluje.

Chris si toho ihned všiml.
"Děje se něco?" zeptal se a začal ho líbat na krku, kůži mu jemně skousával.
Eda nad odpovědí chvilku přemýšlel, ale potom řekl: "V-vlastně, ani ne…" usmál se a opět vyhledal Chrisovy rty. Byl šťastný, že to řekl. S ním byl v sedmém nebi.
Ale po chvilce jeho uvažování překonala touha po jeho společníkovi, měl pocit, jako by se v něm probudilo divoké zvíře. Chytl černovlasého chlapce za ruce, které mu dal za hlavu a svýma rukama zabloudil ke kalhotám, které rozepnul a stáhl až po kolena. Docela ho překvapilo, že Chris pod kalhotami nemá žádné spodní prádlo. To Edu ještě více nabudilo, rukou přejel přes bubeníkův penis a hned na to ho silně uchopil a rukou začal pomalu pohybovat.
"Vzdychej, mám rád, když vzdycháš," zašeptal Chrisovi vzrušeně do ucha a skousl mu ušní lalůček.
Odpovědi se Chrisovi dostalo ve vášnivém polibku, který začal opětovat.
"Takhle se mi líbíš, jsi sexy," zamumlal černovlasý chlapec a svlékl Edu do naha. Rukama mu jezdil po těle a líbal na každý kousek odhalené kůže.
"To stačí," řekl a podíval se na hnědovlasého chlapce, uchopil jeho ruku. "Teď ho vezmi do pusy, dělej." Usmál se a v jeho očích se zajiskřilo.
Eda nevěděl, jestli tohle je přesně to, co chce, chvíli váhal, avšak usoudil, že pokud to neudělá, ztratí nejen Chrise, ale i 'vztah', který s ním měl. Pomalu se sehnul a vzal jeho ztopořený penis do úst.
Nejprve ho pomalu žužlal, netušil přesně, co má dělat, ale když mu začal černovlasý chlapec přirážet do pusy, jeho talent se dostavil. Začal mu automaticky sát penis a svírat pusu tak, aby to pro Chrise bylo víc než vzrušující. Snažil se mu obemknout penis úplně a navodit mu tak skvělý pocit. Ještě chvíli se seníkem ozývaly vzdechy, než chlapci uslyšeli praskání větviček a křik nedaleko přístřešku, ve kterém se nacházeli.